V pátek minulého týdne jsem se zúčastnil v Kanceláři hlavního architekta jednání o novém Územním plánu města Brna. Na tomto setkání zazněla celá řada důležitých informací, které by neměly uniknout pozornosti veřejnosti.
Hovořilo se o různých částech Brna a jejich problémech, mě však pochopitelně zajímala především dálnice přes Bystrc, R43. Územní plán obsahuje část závaznou a část informační, komentáře. Zajímalo mě tedy, jsou-li tunely skrývající R43 pod terén, tolik opěvované obhájci dálnice přes Bystrc, obsaženy v závazné části nového Územního plánu. Odpověď Ing. Martina Všetečky, Ph.D., vedoucího oddělení Doprava Kanceláře architekta města, byla jednoznačná. Nejsou. Tunely skrývající R43 v Bystrci a v Kníničkách nejsou součástí závazné části nového Územního plánu města Brna, v něm je vymezena pouze územní rezerva. Středem Bystrce, samozřejmě.
Toto vyjádření komentoval RNDr. Filip Chvátal, Ph.D., brněnský radní pro územní plánování a rozvoj města Brna, slovy „ale my tam budeme chtít tunel…“. Situaci nakonec shrnul pan Martin Všetečka velmi pregnantně: „Ano, je to přání současné politické reprezentace“. K tomu netřeba více komentářů. Snad jen zbývá připomenout někdejší vyjádření krajského radního Mgr. Martina Malečka či Ing. arch. Evy Hamrlové, vedoucí odboru Odboru územního plánování na krajském úřadu, zjevně nepravdivá, že totiž tunely jsou obsaženy v závazné části krajského územního plánu, tzv. ZUR…
Dále jsem se ptal na protipovodňová opatření, která se dotýkají především majitelů objektů v blízkosti řeky Svratky. Odpovědí bylo, že tato opatření – ve formě rozlivových ploch nebo protipovodňových stěn – jsou a musí být součástí nového Územního plánu, protože Brněnská přehrada netvoří proti případným povodním dostatečnou ochranu. Jsou součástí Územního plánu dokonce s takovým důrazem, který dovoluje i použití institutu vyvlastňování. Snad je to opravdu tak důležité.
Co se týče všeobecných informací, bylo možno vysledovat nový přístup k regulaci výstavby. Zatím, bez bližšího prostudování které doposud nebylo umožněno, zdá se být spíše volnější, poskytující více volnosti v rozhodování. Např. namísto používaného koeficientu IPP, charakterizujícího intenzitu zástavby, bude nadále předepisována výška budov. I kódová označení způsobu využití jednotlivých ploch zdají se být nyní obecnější než dříve. Tato určitá volnost může být na jedné straně výhodou, počítá se s platností Územního plánu v časovém horizontu desetiletí, na druhé straně ovšem nabízí více prostoru pro developery. A možná i pro úplatky. Ale nemalujme čerta na zeď, během krátké doby budou informace o územním plánu zveřejněny a k dispozici pro prostudování.